Nepochopím
Publikováno 14.02.2016 v 14:55 v kategorii Ze života, přečteno: 82x
Nechce se mi ani moc psát, nějak moc smutných věcí se děje v tomto světě. Ne, je to jinak, nejradši bych řvala na celé kolo " jak je to jen možné. Kde se berou tak zlé děti? I když děti se asi nedá říct. Jsou to hnusní, bezcitní spratci" Bohužel jsem se dívala na zprávy. Mimo jiné smutnosti a ohavnosti, jsem zhlédla video jak žáci šikanovali svou učitelku. Natočeno je to ve třídě, na střední škole. Neuvěřitelné, " studenti " střední školy, za přítomnosti své učitelky, tam trapně poskakují po lavicích, vyšklebují se jí do obličeje, naznačují výpady, nechtějí vyučující pustit ze třídy. To se asi dělo již delší dobu. Učitelka skončila v nemocnici, později zemřela. Vyvolalo to ve mě spoustu otázek a emocí. Vztek, jak je možné, že té zoufalé ženě vedení školy nepomohlo. Dokonce řekli, že vina byla na obou stranách. Koho ? Těch opičáků ? Ano. Té učitelky ? Ne. Dokonce se plačíc svěřila ve sborovně a ukázala modřinu kterou utržila od svých žáků. Proč s tím nikdo nic nedělal? Jak to, že takové kreatury smějí dál na tu školu docházet. To nikdo neinformoval rodiče ? Proč je rovnou nevykopli ze školy ? Jestli je tu druhá vina, tak na straně vedení školy a také je tu asi třetí vina, na straně rodičů. To přeci není normální, že se takto baví skoro dospělí lidé. Smutek, co dělají rodiče, že ze svých potomků vychovávají takové zrůdičky. Jak se jim to povedlo, vychovat lidi bez citu, bez respektu a nejspíš i bez rozumu. Protože člověk se zdravým rozumem, něco takového prostě neudělá. To se mladí lidé fakt neumí bavit jinak, než ubližovat slabším ? Ne, takhle to určitě není, spousta mladých by se k tomu určitě nesnížila, mají v hlavě mozek a na levé straně v hrudním košíčku srdce. Bohužel, ale těch bez srdce je na můj vkus nějak moc. Jak to ? Mám tři dospělé děti, neříkám že by to s nima v pubertě netlouklo, občas, ale tohle ?To je prostě strašné, smutné, ubohé a v neposlední řadě velmi nebezpečné!!! To je totiž také naše budoucnost, tyto sebestředné a bezcitné obludky. Mám takový pocit, že dnes, když dítě přijde ze školy a řekne, že na něj učitelka houkla, tak se rodiče ptají, co že ta příšerná úča po té jejich dokonalosti vlastně chce. Za mého dětství a mládí, se většinou rodiče po takové stížnosti jaksi otázali " a co ty jsi provedla, nebo provedl, že to mělo takový dopad. " A my jsme věděli, že to bude mit "dopad" i doma. Ani nás nenapadlo volat linku bezpečí, ona tedy žádná nebyla. Ale měli jsme respekt, věděli jsme za co, věděli jsme co je dobře a co je špatně. Také jsem se takto svých dětí kdysi tázala. Ona většinou akce vyvolává reakci, to si musíme přiznat i když své děti milujeme. A jestli je budeme nekriticky chránit, a tvářit se, že ty naše dokonalosti jsou bezchybné a neomylné, tudíž se budeme vyhýbat výchově, tak to budem jednou čučet. No, skoro bych řekla že už čučíme.Já tedy ano, zrovna dnes. Jestli by nestálo za úvahu obnovit výchovné praktiky našich předků, dříve než budeme sami volat linku bezpečí!!!
Komentáře
Celkem 0 komentářů