Příklady
Publikováno 17.02.2016 v 23:18 v kategorii Ze života, přečteno: 65x
Vypadá to, že vedeni oné průmyslové školy, udělalo všechno dobře. Vlastně nic nevěděli, a skoro nikdo za nic nemůže. Možná, si dokonce myslí, že jim to někdo
věří. A já si tak přemýšlím, jaký to dávají příklad svým žákům. Snažit se ze všeho vykecat a zamést, jak se říká pod koberec. Tohle chceme učit děti ? Překrucovat pravdu, nepřiznat svou chybu, bagatelizovat závažné věci. Lhát jak když tiskne, " vždyť v první řadě jde přece o mně. "My dospělí je máme vychovávat nejen tím, že když něco provedou třeba ve škole, tak to má svůj " dopad " i doma, jak jsem již předminule psala. Ale také vlastním příkladem, že dokážeme převzít odpovědnost za své činy. A samozřejmě v neposlední řadě s láskou a pochopením. Ne však láskou nekritickou, ne pochopením pro všechno. Snažit se v nich vypěstovat jakýsi mravní zákon. Kdysi řekl jeden moudrý německý filosof, jménem Immanuel Kant: " Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá : hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně." Vypadá to, že v dnešní době, se lidé víc zajímají o to hvězdné nebe, ať už v jakémkoli smyslu, trochu smutné. Udělala jsem ve svém životě spoustu chyb, a určitě ještě udělám, nejsem žádným vzorem, ale mám to štěstí, že když si ráno stoupnu před zrcadlo, můžu se sobě podívat do očí. Takže tu občas pěkně praštěnou babku co na mě ze zrcadla čučí, mám docela ráda.Hodně se teď píše, jak máme sebe mít rádi, jak máme dělat vše proto abychom byli šťastní. Jistě, ale na té cestě ke štěstí nesmíme ubližovat jiným . Máme mít úctu, respekt a ohledy také k ostatním. Řídit se tím nejdůležitějším zákonem, mravním zákonem v sobě. A vychovávat příkladem. Jinak asi moc šťastní nebudeme.
Komentáře
Celkem 0 komentářů